Ve věku 81 let zemřel v Praze 31. ledna překladatel z chorvatštiny a srbštiny Dušan Karpatský. Poslední rozloučení s ním se koná ve čtvrtek 9. února v 11.00 hodin v Ústřední obřadní síni v Praze na Olšanech. Čest jeho památce!
Dušan Karpatský
28. 2. 1935 Trebišov, Slovensko – 1. 2. 2017 Praha
Literární historik, bohemista, přední český překladatel ze slovanských jazyků, především ze srbochorvatštiny.
Narodil se jako Dušan Rosenzweig Slovence původem z Užhorodu. O této své životní kauze se v roce 2015 pro magazín Týden vyjádřil: Narodil som sa v Trebišove 28. 2. 1935 ako Dušan Rosenzweig. Zmena priezviska je zaznačená v matrike (pokiaľ viem). Priezvisko mama dala zmeniť po druhej svetovej vojne, ktorú sme prežili v Sepekove u Tábora, domovskej obci mojho otca, ktorého Slovenská republika v máji 1939 vyhnala jako Čecha a Žida a ktorý o rok zomrel. Mama, Slovenka z Užhorodu, ho neskoršie (koncom októbra) nasledovala [do Čiech] aj so svojimi dvoma synmi, 4-ročným Dušanom a 2-ročným Petrom.
Po studiu na rakovnickém gymnáziu vystudoval češtinu a srbochorvatštinu na Filologické fakultě Univerzity Karlovy.
Nejprve byl pedagogem, v šedesátých letech redaktorem Československého rozhlasu, redaktorem měsíčníků Plamen a Sešity pro mladou literaturu, v nichž otiskoval své recenze a literární kritiky.
První překlad z chorvatštiny do češtiny zveřejnil v roce 1958. Jeho bibliografie čítá překlady více než stovku knih, sedm divadelních a jedenáct rozhlasových her… Mimo jiné Václava Havla, Vladimíra Holana či Jana Patočku přeložil do chorvatštiny. Do srbštiny například i jednu hru Františka Hrubína, která se hrála několik let v bělehradském divadle. Na svém kontě má ale především mnoho děl, která přeložil do češtiny z obou těchto jazyků. Za svůj život přeložil do češtiny velikou řadu významných jihoslovanských autorů, mezi které náleží kupříkladu Meša Selimović, Marija Jurić Zagorka, Marijan Matković, Ranko Marinković, Slobodan Novak, Ivan Aralica, Ivo Brešan, Pavao Pavličić, Ivo Andrić, Miroslav Krleža, Adin Ljuca, Raymond Rehnicer, Saša Skenderija, Ediba Jaganjace ad. V roce 2003 vyšla jeho překladu teatrologická studie srbského dramatika, básníka a kritika Jovana Hrstice Čechov dramatik. Z nedávné doby byl autorem monumentálního svazku Koráb králový shrnujícího tisíc let chorvatské poezie.
„Nikdo neudělal pro naše lepší poznání jihoslovanských literatur tolik jako on. Méně je v českém prostředí známo, kolik toho souběžně vykonal v Charvátsku pro lepší poznání české kultury,“ napsal o Karpatském v časopisu A2 literární historik Jiří Pelán.
Místo tradičního životopisu Karpatský v nakladatelství Torst vydal komentovaný soubor svých dopisů Listář.
Roku 2003 obdržel z rukou Pavla Dostála, tehdejšího ministra kultury ČR, státní cenu za překladatelské dílo. Při udílení ceny Josefa Jungmanna byl v říjnu roku 2016 uveden do překladatelské síně slávy Obce překladatelů. Od Jihoslovanů obdržel za svou překladatelskou práci spoustu cen, mezi jinými Cenu srbského PEN-centra a Cenu Julia Benešice Spolku chorvatských spisovatelů.
Zemřel po krátké nemoci.
