Magisterské studium

Katedra jihoslovanských a balkanistických studií nabízí prezenční dvouletý navazující magisterský studijní program Jihovýchodoevropská studia, v jehož rámci lze volit ze dvou modulů a šesti jazykových specializací:

  • moduly:
    • filologie Balkánu
    • historie a etnogeografie Balkánu
  • jazykové specializace:
    • albánština
    • bulharština
    • chorvatština
    • novořečtina
    • rumunština
    • slovinština
    • srbština

Navazující magisterský program Jihovýchodoevropská studia navazuje na tříletý bakalářský program Jihovýchodoevropská studia, jehož absolventům tak nabízí možnost dále rozvíjet a prohlubovat jazykové znalosti a dovednosti získané v předchozím stupni studia, ale i kreativně rozvíjet svůj odborný zájem na základě komplexního interdisciplinárního přístupu. Jazykové specializace jsou v navazujícím magisterském programu rozšířeny o novořečtinu, čímž je umožněno celkové poznávání areálu jihovýchodní Evropy.

Pozn. albanistická a rumunistická specializace se v podobném rozsahu jinde v ČR nerealizuje.

Program Jihovýchodoevropská studia lze studovat:

Další informace k otevíranému programu na: https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/studijni-obory/navazujici-magisterske-obory/jihovychodoevropska-studia_nmgr/

Charakteristika studia

Studium se zaměřuje především na oblasti:

  • etnických a kulturních reálií a dějin jihovýchodoevropského areálu
  • vývoj literatur jihovýchodoevropského areálu
  • jazyky jihovýchodoevropského areálu (praktická znalost jazyků a teoretické kursy)

Studium výše uvedených oblastí je prohlubováno a rozšiřováno volitelnými předměty, které katedra každý semestr nabízí a které zahrnují řadu témat profilovaných jak na celý areál nebo jeho část v jeho historické proměnlivosti, tak i na další součásti areálu – Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii apod.

Kromě toho může student/ka navštěvovat volitelné předměty podle vlastního výběru z nabídky jiných základních součástí Filozofické fakulty nebo i celé Univerzity Karlovy, které umožňují studium prohloubit též o znalosti sousedních areálů (střední a východní Evropa),  filologií, historie, politologie, etnologie, sociologie, byzantologie, klasické archeologie atd.

Posluchač/ka má během studia široké možnosti vyjet do zemí jihovýchodní Evropy na letní jazykové školy a na semestrální či dvousemestrální studijní pobyty (na což může získat stipendium v rámci různých programů, např.: Erasmus+, CEEPUS, mezivládní dohody). Díky tomu může značně obohatit své znalosti a získat bezprostřední zkušenosti se studovaným prostředím.

Absolvent/ka navazujícího magisterského programu Jihovýchodoevropská studia může v případě zájmu pokračovat na doktorských studijních programech Slovanské filologie, Slovanské literatury, příp. dalších programech postgraduálního studia dle svého zaměření.

 

Studijní plány programu Jihovýchodoevropská studia:

Kompetence absolventa/ky a pracovní uplatnění

Absolvent/ka tohoto programu:

  • ovládá studovaný jazyk přinejmenším na stupni C1-C2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a je schopen náročné komunikace v cizojazyčném prostředí
  • disponuje pokročilými komplexními znalostmi historie, politických reálií, literatury a kultury regionu – je odborníkem na kulturní a etnohistorickou problematiku regionu jihovýchodní Evropy
  • má odborné znalosti z oblasti vědecké metodologie jednotlivých složek studia (jazykověda, literární věda, historie)
  • absolvent samostatného studia ovládá další areálový jazyk na běžné komunikační schopnosti minimálně na úrovni B2 SERR

Absolvent navazujícího magisterského programu Jihovýchodoevropská studia je po odborné stránce připraven pro práci v multilingválním prostředí příslušného regionu a v odpovídajících strukturách EU s orientací na areál jihovýchodní Evropy. Je schopný monitorovat a interpretovat vývoj dění v regionu, vytvářet analytické materiály pro využití v oblasti státních služeb a pro potřeby soukromé sféry. Adekvátně je připravený na požadavky vyplývající z bezprostřední komunikační praxe, připravený k odbornému zpracování informací vztahujících se bezprostředně ke studovanému areálu pro potřeby dalšího profesního využití v rozdílných oblastech pracovního uplatnění (vědecká činnost, práce v řídicích orgánech státní správy apod.).

Díky pokročilé znalosti studovaného jazyka je absolvent připraven realizovat komerční a umělecké překlady ze zvoleného profilového areálového jazyka do mateřského jazyka (a naopak) pro potřeby státních i soukromých subjektů.

Kromě odpovídající jazykové a literárněvědné kompetence disponuje absolvent také odbornými znalostmi z oblasti dalších přirozených složek oborového studia (jazykověda, literární věda, historie, etnicita, kultura), které mu zajišťují předpoklad pro pokračování v navazujícím postgraduálním studiu se zaměřením na vybrané problémy z oblasti filologie, historie, politologie či mezinárodních vztahů.

Oblasti uplatnění:

  • veřejný sektor, státní instituce a diplomatické služby (veřejné instituce specializující se na kulturní, diplomatické a obchodní aktivity – např. velvyslanectví, kulturní instituty, CzechTourism apod.; analytické služby, práce v mezinárodních vládních i nevládních organizacích)
  • soukromý sektor (např. ve firmách, které operují v regionu jihovýchodní Evropy, nebo ve firmách ze zemí jihovýchodní Evropy vstupujících na český trh)
  • turistický ruch (odborný průvodce, delegát cestovní kanceláře, koordinátor cestovní kanceláře apod.)
  • překladatelství (krásná i odborná literatura), tlumočnictví, soudní tlumočnictví
  • kulturní a mediální sféra (odborný nebo jazykový redaktor, zpravodajství, monitoring médií zemí jihovýchodní Evropy apod.)
  • atd.

Přijímací zkouška

Kompletní obecné informace o přijímacím řízení na FF UK naleznete na stránce https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/uchazec/.

Přijímací zkouška na program Jihovýchodoevropská studia je jednokolová a probíhá formou rozhovoru. Od uchazečů se očekává prokázání základního přehledu a orientace v následujících třech oblastech:

  1. obecná jazykověda a prokázání znalosti jednoho areálového (profilového) jazyka (albánština, bulharština, chorvatština, rumunština, slovinština, srbština) nejméně na stupni B2 (podle SERR pro jazyky) (max. 34 bodů)
  2. dějiny a současná společensko-politická situace jihovýchodní Evropy (max. 33 bodů)
  3. literární a kulturní vývoj jihovýchodní Evropy (zaměření na jednotlivou literaturu specializace) (max. 33 bodů)

Zkouška se opírá o předložený seznam přečtené literatury (vytištěný seznam přečtené literatury se odevzdává u přijímací zkoušky) a o další materiály prokazující dosavadní uchazečův zájem o obor (písemné, seminární a závěrečné práce, publikované články aj., u přijímací zkoušky se předkládají zkušební komisi k nahlédnutí).

Maximálně lze u přijímací zkoušky získat 100 bodů. Přijat ke studiu je uchazeč/ka, který získá minimálně 50 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístí v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných.

U přijímací zkoušky musí uchazeč/ka prokázat jazykové znalosti, které jsou dány požadavky na ústní a písemný projev na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Předpokládá se schopnost teoretického vhledu do základních souvislostí a pravidel jazykového systému jazyka, o jehož studium má uchazeč/ka zájem, a kulturní a historický přehled reálií země. Dále se ověřují znalosti zvolené národní literatury.

Zájem o studium areálu jihovýchodní Evropy se dokládá prostudováním některých z děl týkajících se jazyka, literatury nebo historie a kultury zemí jihovýchodní Evropy. Doporučujeme zejména výběr z následujících (počet položek není stanoven – předpokládá se schopnost uchazeče, resp. uchazečky sestavit si vlastní výběr literatury na základě předchozího studia):

Jazykověda
  • Hrvatski jezik u 20. stoljeću, Zbornik radova sa znanstvenoga skupa. MH, Zagreb 2006
  • MOGUŠ, M.: Povijest hrvatskoga književnoga jezika. Zagreb 1993
  • SAMARDŽIJA, M.: Iz triju stoljeća hrvatskoga standardnog jezika. Zagreb 2004
  • SEDLÁČEK, J. Stručná mluvnice srbocharvátštiny. Praha 1989.
  • SESAR, D.: Putovima slavenskih književnih jezika. Zagreb 1996
  • VINCE, Z.: Putovima hrvatskoga književnog jezika. Zagreb 1990
  • БЈЕЛАКОВИЋ, И., Војновић, Ј.: Науичимо српски 2. Нови Сад 2008.
  • ВУКАДИНОВИЋ, Н., Мразовић, П.: Граматика српског језика за странце. Нови Сад 2009 или прво издање
  • ВУКСАНОВИЋ, Ј.: Изрази и фразе, како напредујем у свом изражавању. Језички саветник. Београд 1995.
  • ВУКСАНОВИЋ, Ј.: Није – него, школски речник погрешно написаних речи. Београд 2000.
  • ДЕШИЋ, М.: Српски акценат с лакоћом, Београд, 1992.
  • ИВИЋ, П.: О српскохрватским акцентима. Сремски Карловци, Нови Сад 2005.
  • ЈАКОБСОН, Р.: Шест предавања о звуку и значењу. Нови Сад 1986.
  • КЛАЈН, И.: Граматика српског језика. Београд 2005.
  • КЛАЈН, И.: Твроба речи у савременом српском језику 1. Београд 2002
  • КЛАЈН, И.: Твроба речи у савременом српском језику 2. Београд 2003
  • КОВАЧЕВИЋ, М.: Граматичке и стилистичке теме. Бања Лука 2003.
  • МИЛОСАВЉЕВИЋ, П.: Увод у србистику. Београд 2003.
  • МИЛОШЕВИЋ, М.: Граматика српског језика, приручник за ознавање српског књижевног језика. Београд 2003.
  • МОСКОВЉЕВИЋ, М.С.: Речник савременог књижевног језика с језичким саветником. Београд 2000.
  • НИКОЛИЋ, Љ., Павловић, Б.: Језик и култура изражавања, Београд 2001.
  • ПЕШИКАН, М.: Наша азбука и њене норме. Београд 1993.
  • ПОПОВИЋ, И.: Историја српскохрватског језика, Нови Сад, 1989.
    Правопис српског језика. Нови Сад – Београд 1996.
  • СИМИЋ, Р., Јовановић, Ј.: Основи теорије функционалних стилова, Београд 2002.
  • Српски језик на крају века. Београд 1996.
  • СТАНОЈЧИЋ, Ж., Поповић, В.: Граматика српског језика. Београд 2000 или новија издања
  • СТЕВАНОВИЋ, М.: Савремени српски језик 1, 2. Београд 1986, 1989.
  • СТОЈАНОВИЋ, Љ.: Живот и рад Вука Стефановића Караџића, Београд, 1987.
  • ФЕКЕТЕ, Е., Ћупић, Д., Терзић, Б.: Српски језички приручник. Београд 2005.
  • ШИПКА, М.: Занимљива граматика. Београд 1999 или Нови Сад 2009.
  • ШИПКА, М.: Култура говора. Сарајево 2005.
  • Бояджиев, Т., Куцаров, И., Пенчев Й.: Съвременен български език, София 1998.
  • мурдаров, в. Из историята на новобългарския книжовен език и науката за него. София 2002.
  • ницолова, р. Българска граматика. Морфология. София 2008
  • Пашов, П.: Практическа българска граматика. София 1989 (poslední vydání: 2002)
  • Пенчев, Й.: Синтаксис на съвременния книжовен език. Пловдив 1998.
  • DULAR, J., Pogorelec, B.: Slovenski jezik I. Maribor 1992.
  • DULAR, J., Pogorelec, B.: Slovenski jezik II. Maribor 1992.
  • DULAR, J., Korošec, T.: Slovenski jezik III. Maribor 1992.
  • GJURIN, V.: Slovenščina, zdaj!. Ljubljana 1991.
  • TOPORIŠIČ, J.: Enciklopedija slovenskega jezika. Ljubljana 1992.
  • ACADEMIA ROMÂNĂ, Institutul de Lingvistică „Iorgu Iordan – Al. Rosetti”: Gramatica limbii române. Bucureşti 2008.
  • AVRAM, M.: Gramatica pentru toţi. Bucureşti 1997.
  • FELIX, J.: Souhrn rumunské gramatiky. Praha 2004.
  • FELIX, J.: Zvuková a písemná stránka rumunštiny. Praha 1982.
  • BUCHHOLZ, O.: Albanische Grammatik. Leipzig 1987.
  • DEMIRAJ, S.: Morfologjia dhe sintaksa e gjuhës së sotme shqipe 1.-2. Tirana 1995, 1997.
  • NEWMARK, Leonard; Hubbard, Philip; Prifti, Peter: Standard Albanian: A Reference Grammar for Students, Stanford 1982.

Dějiny a současná společensko-politická situace jihovýchodní Evropy
  • BENOSN, L.: Yugoslavia. A Concise History. New York 2001
  • BILANDŽIĆ, D., Hrvatska moderna povijest, Zagreb 1999
  • CLOGG, R.: Concise History of Greece. Cambridge 2002.
  • CRAMPTON, R. J.: A Concise History of Bulgaria. Cambridge 1997.
  • CRAMPTON, R. J.: The Balkans since the Second World War. London 2002.
  • ČEPIĆ, Z. (red.): Zgodovina Slovencev. Ljubljana 1979.
  • DIMIĆ, Lj.:Istorija srpske državnosti, III., Srbija u Jugoslaviji. Novi Sad 2001.
  • GOLDSTEIN, I: Hrvatska povijest. Zagreb 2003.
  • GRAFENBAUER, B.: Zgodovina slovenskega naroda. Ljubljana 1974.
  • HLADKÝ, L.: Bosenská otázka v 19. a 20. století. Brno 2005.
  • HLADKÝ, Ladislav: Slovinsko, Stručna historie států, Praha: Nakladatelství Libri 2010.
  • HRADEČNÝ, P. a kol.: Dějiny Řecka. Praha 1998.
  • HRADEČNÝ, P.: Dějiny Albánie. Praha 2008.
  • JACQUES, E.: The Albanians: An Ethnic History from Prehistoric Times to the Present. Jefferson 1995.
  • MAZOWER, M.: Balkan: kratka povijest, Zagreb: Srednja Europa, 2003.
  • PELIKÁN, J. a kol.: Dějiny Srbska. Praha 2005.
  • PELIKÁN, J.: Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii. Geneze – vývoj – perspektivy. Praha 1997.
  • PETTIFER, J.: Vickers, Miranda: The Albanian Question, Reshaping the Balkans. London 2009.
  • PIRJEVEC, J.: Jugoslávie 1918-1992. Vznik, vývoj a rozpad Karadjordjevićovy a Titovy Jugoslávie. Praha 2000.
  • PRUNK, J.: A brief history of Slovenia. Ljubljana, 2000
  • RAMET, S.: Balkanski Babilon: raspad Jugoslavije – od Titove smrti do Miloševićeva pada, Zagreb: Alinea, 2005.
  • RYCHLÍK, J. : Dějiny Chorvatska. Praha 2007
  • RYCHLÍK, J., Kouba, M.: Dějiny Makedonie. Praha 2003.
  • RYCHLÍK, J.: Dějiny Bulharska. Praha 2000.
  • RYCHLÍK, Jan – TONKOVÁ, Mária – HLADKÝ, Ladislav – KOZÁR, Aleš:  Dějiny Slovinska, Nakladatelství Lidové noviny, 2011.
  • ŠESTÁK, M. a kol.: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha 1998.
  • TEJCHMAN, HRADEČNÝ, ŠESTÁK: Historické souvislosti rozpadu Jugoslávie. Praha 1996.
  • TODOROVA, M. : Imagining the Balkans, Oxford University Press, 1997
  • TREPTOW, K. W.: Dějiny Rumunska. Praha 2000.
  • VICKERS, M.: Between Serb and Albanian: a History of Kosovo. London 1988.
  • VICKERS, M.: The Albanians, a Modern History. London 2006.
  • VYKOUKAL, J., Litera, B., Tejchman, M.: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha 2000.

Literatury a kulturní vývoj jihovýchodní Evropy
  • ACADEMIA ROMÂNĂ: Dicţionarul general al literaturii române 1-7, Bucureşti 2004-2009.
  • BOGDANOVIĆ, D.: Istorija stare srpske književnosti. Beograd 1980.
  • BREŠIĆ, V.: Novija hrvatska književnost. Zagreb 1994.
  • CĂLINESCU, G.: Istoria literaturii române, Compendiu. Bucureşti 1963.
  • DARASZ, Z: Od moderne k ekspresionizmu. Ljubljana 1985.
  • DERETIĆ,. J.: Istorija srpske književnosti. Beograd 2004.
  • DOSTÁLOVÁ, R.: Byzantská vzdělanost. Praha 1990.
  • ELSIE, R.: History of Albanian Literature. New York 1995.
  • GEORGIJEVIĆ, K.: Hrvatska književnost od 16. do 18. stoljeća u sjevernoj Hrvatskoj i Bosni. Zagreb 1969.
  • IGOV, S.: Istorija na balgarskata literatura. Sofija 2001.
  • IVIĆ, P. (ed.): Dějiny srbské kultury Praha [1995].
  • JELČIĆ, D.: Povijest hrvatske književnosti. Tisućljeće od Baščanske ploče do postmoderne. Zagreb 1997.
  • JERKOV, A.: Od modernizma do postmoderne. Priština :Gornji Milanovac 1991.
  • KAŠANIN, M.: Srpska književnost u srednjem veku. Beograd 1990.
  • KMECL, M.: Tisoč let slovenske literature: Ljubljana 2004.
  • KONESKI, B.(ed.): Makedonska književnost :Ohridska škola ; Narodna književnost ; Preporod (braća Miladinov) ; XX vek.  Beograd 1968.
  • KOS, J. et al (ed.): Slovenska književnost. Ljubljana 1996.
  • KUDĚLKA, Viktor: Slovník slovinských spisovatelů s nástinem hlavních vývojových etap slovinské literatury (skripta, 1967).
  • KUDĚLKA, Viktor: Slovinská literatura 1, 2 (skripta, 1974, 1977).
  • MANOLESCU, N.: Istoria critică a literaturii române. Piteşti 2008.
  • MARKOVIĆ, S.Ž.: Srpska književnost između dva svetska rata. Beograd 2004.
  • Moderna, avantgarda, postmoderna. Brno 2003.
  • Moderna ve slovanských literaturách. Praha 1988.
  • NEMEC, K.: Povijest hrvatskog romana 1-3. Zagreb 1994, 1998, 2006.
  • NOVAK, S..P: Povijest hrvatske književnosti :od Baščanske ploče do danas. Zagreb 2003.
  • PETKANOVA, D. (ed.): Starobalgarska literatura. Enciklopedičen rečnik. Veliko Tarnovo 2003.
  • POGAČNIK, J. a kol.: Slovenska književnost. sv. 1-3. Ljubljana 1998, 1999, 2001.
  • RADEV, I.: Ot Paisij do Jovkov :analizi na literaturni tvorbi. Veliko Tărnovo 1999.
  • SAVOV., G.:Južnoslavjanskite literatury prez XX stoletie. Veliko Tărnovo 2002.
  • SAZDOV, T.: Makedonska književnost. Zagreb 1991.
  • URBANČIČ, Boris: Česko-slovinské kulturní styky, Praha: Euroslavica 1995.
  • VALENTOVÁ, L. a kol.: Slovník rumunských spisovatelů. Praha 2001.
  • VUČKOVIĆ, R.: Srpska avangardna proza. Beograd 2000.
  • ZADRAVEC, F.: Slovenska ekspresionistična literatura. Murska Sobota 1993.
  • ŽMEGAČ, V.: Duh impresionizma i secesije :studije o književnosti hrvatske moderne. Zagreb 1997.

Přípravný kurs pro uchazeče o studium oboru Jihovýchodoevropská studia se nekoná.

 

Úvod > Uchazeč > Magisterské studium