Aby mohla obhajoba proběhnout, je třeba být řádně přihlášen v SIS-u (obhajoba kvalifikační bakalářské práce je jednou z částí státní závěrečné zkoušky). Informace k přihlašování naleznete zde.

Posudky závěrečné práce budou zveřejněny v SIS nejpozději pět pracovních dní datem obhajoby.

1. Nejprve diplomant krátce představí svou práci, ideálně v rozsahu pěti až deseti minut. Při představování práce je dobré mít jako oporu předem připravenou bodovou osnovu s některými formulacemi, klíčovými pojmy apod. Práce nemusí být představena komplexně, ale je vhodné zmínit, proč diplomant volil dané téma a jaké metodologické či jiné problémy při psaní musel řešit, k jakým hlavním zjištěním dospěl. Lze také kriticky zhodnotit některá svá rozhodnutí a říci, jak by se při zpracovávání dalo postupovat jinak. Případně lze nastínit další možné oblasti výzkumu vašeho tématu.
2. Vedoucí práce a oponent přečtou své posudky, poté je diplomant vyzván, aby na vznesené připomínky reagoval. Vedoucí či oponent mohou na vaše odpovědi dále reagovat (případně na svoje připomínky navzájem).
3. Předseda otevře debatu, do níž se mohou zapojit i členové katedry, případně veřejnost.
4. Po skončení debaty diplomanta a případné hosty z řad veřejnosti předseda komise vyzve, aby se odebrali za dveře. Členové komise se poradí o výsledku obhajoby, který bude vzápětí oznámen. Tím obhajoba končí, diplomant si může odnést jeden výtisk své práce domů.

Státní zkouška se zpravidla koná druhý den po obhajobách a skládá se z písemné a ústní části.

V den konání ústní části je třeba s sebou mít odpovídající seznam prostudované odborné literatury z jazyka, historie a literatury řazený abecedně a strukturovaný podle oblastí. Seznam je vhodné předem konzultovat se zkoušejícími, otázky se však předem nestanovují.

Písemná práce se píše vždy jako první a trvá zpravidla dvě až tři hodiny. Obvykle skládá z písemné eseje v daném profilovém jazyce na jedno ze tří zadaných témat, okruhy témat se týkají se povinných předmětů studia společných jednooborovému i dvouoborovému studiu a pro studenty bakalářského studia také překladu textu v profilovém jazyce (překlad z jazyka specializace do češtiny, tedy např. ze srbštiny do češtiny, z bulharštiny do češtiny, ze slovinštiny do češtiny apod.). Studentům je umožňěno nahlédnutí do slovníku.  Při psaní je přítomen některý ze členů katedry jako pedagogický dozor.

Odpoledne téhož dne následuje ústní zkouška během níž jsou studentovi zadány otázky. U bakalářského studia a navazujícího magisterského studia modul literárně-historický jsou to jedna z oblasti jazykovědy, druhá z literatury a třetí z historie, u navazujícího magisterského modul lingvisktický jsou to jedna z oblasti jazykovědy, druhá z literatury a třetí ze  slavistiky či rumunštiny, případně albánštiny (dle specializace). Otázky jsou zadávány na základě seznamu literatury a primární vliv má to, jaký modul student v bakalářském či magisterském studiu absolvoval.