Bakalářské studium

Katedra jihoslovanských a balkanistických studií nabízí prezenční tříletý bakalářský studijní program Jihovýchodoevropská studia se specializacemi

  • jihoslovanská studia (výběr z následujících jazyků: bulharština, chorvatština, slovinština, srbština)
  • albanistika (albánština)
  • rumunistika (rumunština)

Pozn. albanistická a rumunistická specializace se v podobném rozsahu jinde v ČR nerealizuje.

V akademickém roce 2023/24 se tento studijní program neotevírá!

Program Jihovýchodoevropská studia lze studovat:

Další informace k otevíranému programu na: https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/studijni-obory/bakalarske-obory/jihovychodoevropska-studia/

Charakteristika studia

Studium se zaměřuje především na oblasti:

  • etnických a kulturních reálií a dějin jihovýchodoevropského areálu
  • vývoj literatur jihovýchodoevropského areálu
  • jazyky jihovýchodoevropského areálu (praktická znalost jazyků a teoretické kursy)

Studium výše uvedených oblastí je prohlubováno a rozšiřováno volitelnými předměty, které katedra každý semestr nabízí a které zahrnují řadu témat profilovaných jak na celý areál nebo jeho část v jeho historické proměnlivosti, tak i na další součásti areálu – Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii apod.

Kromě toho může student/ka navštěvovat volitelné předměty podle vlastního výběru z nabídky jiných základních součástí Filozofické fakulty nebo i celé Univerzity Karlovy, které umožňují studium prohloubit též o znalosti sousedních areálů (střední a východní Evropa), filologií, historie, politologie, etnologie, sociologie, byzantologie, klasické archeologie atd.

Posluchač/ka má během studia široké možnosti vyjet do zemí jihovýchodní Evropy na letní jazykové školy a na semestrální či dvousemestrální studijní pobyty (na což může získat stipendium v rámci různých programů, např.: Erasmus+, CEEPUS, mezivládní dohody). Díky tomu může značně obohatit své znalosti a získat bezprostřední zkušenosti se studovaným prostředím.

Absolvent/ka bakalářského programu Jihovýchodoevropská studia může v případě zájmu pokračovat na dvouletém navazujícím magisterském programu Jihovýchodoevropská studia.

Studijní plány programu Jihovýchodoevropská studia:

Kompetence absolventa/ky a pracovní uplatnění

Absolvent/ka tohoto programu:

  • ovládá studovaný jazyk přinejmenším na stupni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky
  • disponuje znalostí literárního vývoje jihovýchodní Evropy a základním přehledem v oblasti historicko-kulturního vývoje a aktuální politicko-společenské situace jihovýchodoevropského regionu
  • má základní znalosti z oblasti vědecké metodologie jednotlivých složek studia (jazykověda, literární věda, historie)
  • v případě samostatného studia programu ovládá také druhý areálový jazyk přinejmenším na úrovni B1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky

Absolvent bakalářského programu Jihovýchodoevropská studia je po odborné stránce připraven pro práci v multilingválním prostředí příslušného regionu nebo v české společnosti a v odpovídajících strukturách EU s orientací na areál jihovýchodní Evropy. Jeho znalosti mu umožňují bezproblémovou orientaci ve společensko-politickém dění příslušných státních celků včetně areálového kontextu.

Díky pokročilé znalosti studovaného jazyka je absolvent připraven realizovat komerční překlady (literární i neliterární povahy) ze zvoleného profilového areálového jazyka do mateřského jazyka (a naopak) pro potřeby státních i soukromých subjektů.

Absolvent disponuje kromě odpovídající jazykové a literárněvědné kompetence i základními znalostmi z oblasti dalších přirozených složek oborového studia (jazykověda, literární věda, historie, etnicita, kultura), které mu zajišťují nezbytný odborný předpoklad pro pokračování ve studiu navazujících magisterských studijních programů se zaměřením na filologii, historii, politologii, etnologii a mezinárodní vztahy.

Absolventi se mohou uplatnit například:

  • ve veřejných výzkumných institucích (v. v. i.) a univerzitních pracovištích jako znalci jazyků a zemí jihovýchodní Evropy,
  • ve školství jako znalci albánského / bulharského / chorvatského / rumunského / slovinského / srbského jazyka a literatury,
  • v překladatelství (krásná a odborná literatura) a (soudním) tlumočnictví jako překladatelé a tlumočníci z jazyků jihovýchodní Evropy (albánština, bulharština, chorvatština, rumunština, slovinština, srbština) a do nich,
  • ve veřejném sektoru, v státních institucích a diplomatických službách (veřejné instituce specializující se na kulturní, diplomatické a obchodní aktivity v jihovýchodní Evropě – např. velvyslanectví, kulturní instituty apod.; analytické služby, práce v mezinárodních vládních i nevládních organizacích),
  • v soukromém sektoru, např. ve firmách, které operují v regionu jihovýchodní Evropy, nebo ve firmách ze zemí jihovýchodní Evropy vstupujících na český trh,
  • v kulturní a mediální sféře (korespondenti, redaktoři nebo specialisté na region jihovýchodní Evropy),
  • v turistickém ruchu (odborný průvodce, delegát cestovní kanceláře, koordinátor cestovní kanceláře apod.).

Přijímací zkouška

Kompletní obecné informace o přijímacím řízení na FF UK naleznete na stránce https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/uchazec/.

Přijímací zkouška na program Jihovýchodoevropská studia je jednokolová a probíhá formou rozhovoru. Od uchazečů se očekává prokázání základního přehledu a orientace v následujících třech oblastech:

  1. obecná jazykověda (max. 34 bodů)
  2. dějiny a současná společensko-politická situace jihovýchodní Evropy (max. 33 bodů)
  3. literatury jihovýchodní Evropy (zaměření na literaturu specializace) (max. 33 bodů)

Zkouška se opírá o předložený seznam přečtené literatury (vytištěný seznam přečtené literatury se odevzdává u přijímací zkoušky) a o další materiály prokazující dosavadní uchazečův zájem o obor (písemné, seminární a závěrečné práce, publikované články aj., u přijímací zkoušky se předkládají zkušební komisi k nahlédnutí).

Maximálně lze u přijímací zkoušky získat 100 bodů. Přijat ke studiu je uchazeč/ka, který získá minimálně 50 bodů a zároveň se podle počtu dosažených bodů umístí v pořadí odpovídajícím předem stanovenému předpokládanému počtu přijímaných.

Znalost některého z balkánských jazyků není podmínkou přijetí ke studiu. Předpokládá se základní schopnost uvažovat o jazykových jevech (např. jazykových jevech v češtině či v jiném jazyce, který uchazeč/ka zná), obecný kulturní a historický přehled a zkušenost s četbou literárních děl české a světové literatury. Tedy znalosti a schopnosti na úrovni maturity.

Zároveň se však předpokládá prostudování a tím doložení zájmu o studium areálu jihovýchodní Evropy přečtením minimálně pěti děl týkajících se jazyků, literatur nebo historie a kultury zemí jihovýchodní Evropy. Doporučujeme zejména výběr z následujících:

Jazykověda
  • ČERNÝ, J.: Úvod do studia jazyka. Rubico, Olomouc 1998.
  • ČERMÁK, F.: Jazyk a jazykověda (Přehled a slovníky). Pražská imaginace, Praha 1997.
  • HRBÁČEK, J.: Úvod do studia českého jazyka. UK, Praha 1995.
  • LOTKO, E.: Slovník lingvistických termínů pro filology. UP,  Olomouc 2003.
  • Encyklopedický slovník češtiny. Lidové noviny, Praha 2002.

Dějiny a současná společensko-politická situace jihovýchodní Evropy
  • Češi a Jihoslované v minulosti. Od nejstarších dob do roku 1918. (ved. kol. V. Žáček). Academia, Praha 1975.
  • Dějiny jihoslovanských zemí. NLN, Praha 1998.
  • Dějiny srbské kultury. Nakl. Pedag. fak. UK, Praha 1995.
  • HLADKÝ, Ladislav: Bosenská otázka v 19. a 20. století. Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, Brno 2005.
  • HLADKÝ, Ladislav: Slovinsko, Stručna historie států, Praha: Nakladatelství Libri 2010.
  • HRADEČNÝ, Pavel; Hladký, Ladislav a kol.: Dějiny Albánie, Praha 2008.
  • JACQUES, Edwin: The Albanians: An Ethnic History from Prehistoric Times to the Present, Jefferson 1995.
  • PELIKÁN, Jan [et al.]: Dějiny Srbska. NLN, Praha 2004.
  • PELIKÁN, Jan/TEJCHMAN, Miroslav: Dějiny Jugoslávie (1918-1991). Karolinum, Praha 1994.
  • PETTIFER, James; Vickers, Miranda: The Albanian Question, Reshaping the Balkans, London 2009.
  • PIRJAVEC, Jože: Jugoslávie 1918-1992. Vznik, vývoj a rozpad Karadjordjevićovy a Titovy Jugoslávie. Argo, Praha 2000.
  • RYCHLÍK, Jan: Dějiny Bulharska. Lidové noviny, Praha 2000.
  • RYCHLÍK, Jan – TONKOVÁ, Mária – HLADKÝ, Ladislav – KOZÁR, Aleš: Dějiny Slovinska, Nakladatelství Lidové noviny, 2011.
  • TEJCHMAN, Miroslav: Dějiny Rumunska. Karolinum, Praha 1997.
  • TODOROV, Veličko: Úvod do bulharistiky : průvodce po dějinách česko-bulharských vztahů. Karolinum, Praha 1991.
  • TREPTOW, Kurt W. (ed.): Dějiny Rumunska. Lidové noviny, Praha 2000.
  • TŘEŠTÍK, Dušan: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.
  • URBANČIČ, Boris: Česko-slovinské kulturní styky. Euroslavica, Praha 1995.
  • VICKERS, Miranda: The Albanians, a Modern History, London 2006.

Literatury jihovýchodní Evropy
  • BENHART, František: Jedna a jedna. Kritické texty o české a slovinské literatuře (1963-1998).
  • DOROVSKÝ, Ivan: Recepce literatury jižních Slovanů u nás. Albert, Brno-Boskovice 2004.
  • ELSIE, Robert: History of Albanian Literature, New York 1995.
  • KAVKOVÁ, Marie a kol.: Slovník spisovatelů – Rumunsko. Odeon, Praha 1984.
  • KUDĚLKA, Viktor: Slovník slovinských spisovatelů s nástinem hlavních vývojových etap slovinské literatury (skripta, 1967).
  • KUDĚLKA, Viktor: Slovinská literatura 1, 2 (skripta, 1974, 1977).
  • KVAPIL, M.: Pragensia serbo-croatica. Recepce srbské a charvátské literatury v české slavistice. Intercomerc, Praha 1991.
  • Malá krabička. 100 nejkratších srbských povídek 20. století. Albert, Brno-Boskovice 2002.
  • Narodili jsme se jako draci. Antologie bulharské moderní povídky. Albert, Brno-Boskovice 2003.
  • Nekonečný modravý kruh. Antologie srbské moderní poezie. Albert, Brno-Boskovice 1996.
  • Promlky času. Antologie slovinských povídek. Větrné mlýny, Brno 2003.
  • Slovník balkánských spisovatelů. (pod vedením Ivana Dorovského). Libri, Praha 2001.
  • Slovník spisovatelů. Jugoslávie. Odeon, Praha 1979.
  • URBANČIČ, Boris: Česko-slovinské kulturní styky, Praha: Euroslavica 1995.
  • VALENTOVÁ, Libuše a kol.: Slovník rumunských spisovatelů. Libri, Praha 2001.
  • VAŠICA, Josef: Literární památky epochy velkomoravské. Vyšehrad, Praha 1996.
  • Vně hranic. Antologie současné slovinské krátké prózy. (sest. Aleš Kozár). Albert, Brno-Boskovice 2002.
  • V objetí řeky. Antologie charvátské povídky 20. století. (sest. Ivan Dorovský). Albert, Brno-Boskovice 2002.

Přípravný kurs pro uchazeče o studium oboru Jihovýchodoevropská studia se nekoná.

 

Úvod > Uchazeč > Bakalářské studium