Charakteristika oboru

Proč studovat obor Jihovýchodoevropská studia?

Co nabízíme?

– studium albánštiny, bulharštiny, chorvatštiny, rumunštiny, slovinštiny, srbštiny; získání excelentní znalostní úrovně

– propojení jazykových kompetencí s komplexními znalostmi historie, politických reálií, literatury, kultury regionu jihovýchodní Evropy

– nejvyšší úroveň studia tohoto typu oboru v celé ČR

– krátkodobé i dlouhodobé studijní pobyty v zahraničí; stáže; letní jazykové školy; účelová a prospěchová stipendia

– kvalitu a individuální přístup ke studentům

– bakalářské studium (jednooborové a dvouoborové) -> titul Bc.

– navazující magisterské studium (jednooborové a dvouoborové) ­-> titul Mgr.

– navazující doktorské studium -> titul Ph.D.

– možnost složení státní rigorózní zkoušky -> titul PhDr.

Jihovýchodoevropská studia – albánský jazyk

Jihovýchodoevropská studia – albánský jazyk

bakalářské studium

navazující magistersté studium

V roce 2017/2018 se otevírají v bakalářském cyklu tři jazykové specializace albánština, chorvatština a slovinština (v následujícím roce 2018/19 to budou bulharština, rumunština a srbština), v magisterském cyklu je pak možný výběr ze šesti profilových jazyků.

Jihovýchodoevropská studia – bulharský jazyk

Jihovýchodoevropská studia – bulharský jazyk

bakalářské studium

navazující magistersté studium

V roce 2017/2018 se otevírají v bakalářském cyklu tři jazykové specializace albánština, chorvatština a slovinština (v následujícím roce 2018/19 to budou bulharština, rumunština a srbština), v magisterském cyklu je pak možný výběr ze šesti profilových jazyků.

Jihovýchodoevropská studia – chorvatský jazyk

Jihovýchodoevropská studia – chorvatský jazyk

bakalářské studium

navazující magistersté studium

V roce 2017/2018 se otevírají v bakalářském cyklu tři jazykové specializace albánština, chorvatština a slovinština (v následujícím roce 2018/19 to budou bulharština, rumunština a srbština), v magisterském cyklu je pak možný výběr ze šesti profilových jazyků.

Jihovýchodoevropská studia – rumunský jazyk

Jihovýchodoevropská studia – rumunský jazyk

bakalářské studium

navazující magistersté studium

V roce 2017/2018 se otevírají v bakalářském cyklu tři jazykové specializace albánština, chorvatština a slovinština (v následujícím roce 2018/19 to budou bulharština, rumunština a srbština), v magisterském cyklu je pak možný výběr ze šesti profilových jazyků.

Jihovýchodoevropská studia – slovinský jazyk

Jihovýchodoevropská studia – slovinský jazyk

bakalářské studium

navazující magistersté studium

V roce 2017/2018 se otevírají v bakalářském cyklu tři jazykové specializace albánština, chorvatština a slovinština (v následujícím roce 2018/19 to budou bulharština, rumunština a srbština), v magisterském cyklu je pak možný výběr ze šesti profilových jazyků.

Jihovýchodoevropská studia – srbský jazyk

Jihovýchodoevropská studia – srbský jazyk

bakalářské studium

navazující magistersté studium

V roce 2017/2018 se otevírají v bakalářském cyklu tři jazykové specializace albánština, chorvatština a slovinština (v následujícím roce 2018/19 to budou bulharština, rumunština a srbština), v magisterském cyklu je pak možný výběr ze šesti profilových jazyků.

Doktorské studium Slovanské filologie

Charakteristika postgraduálního studijního oboru Slovanské filologie

Studium doktorského oboru Slovanské filologie se zaměřuje jednak konkrétně na jednotlivé slovanské filologie a jednak obecně na srovnávací slovanskou jazykovědu v synchronním či diachronním pohledu. Zahrnuje širší slavistický a obecně lingvistický (metodologický) základ. Vyžaduje zaměření doktorských projektů primárně na jeden z národních slovanských jazyků – bulharštinu, chorvatštinu, lužickou srbštinu, makedonštinu, polštinu, ruštinu, slovenštinu, slovinštinu, srbštinu, ukrajinštinu – nebo na paleoslavistiku či srovnávací nebo porovnávací slovanskou jazykovědu. Doktorandské projekty staví na výrazném areálovém, komparativním či typologickém pojetí se širším záběrem kulturně-historickým a sociálně-politickým. Srovnávací pohled je metodologickým základem všech doktorských projektů, za klíčový je považován kontext český. Stěžejním profilem oboru je sociolingvistika, a to v souladu se zaměřením vědeckého bádání učitelů, již se podílejí na studijním oboru slovanské filologie. Obor je akreditován v češtině, ačkoli se ve výuce uplatňují všechny slovanské jazyky.

Cílem doktorského studia v oboru Slovanské filologie je výchova mladých slavistů jako nezbytný předpoklad především pro vědecký rozvoj slavistiky jako vědního oboru v jeho jazykovědné a filologické části a jako studijních programů terciárního vzdělávání. Vzhledem k Univerzitě Karlově je pak cílem doktorského studia i podpora pevného personálního základu pro vývoj kvalitního centra pro studium slavistiky a baltistiky v České republice.

Doktorské studium Slovanská literatura

Charakteristika postgraduálního studijního oboru Slovanské literatury

Doktorský studijní obor Slovanské literatury se realizuje v rámci dvou specializací: a) srovnávací studium slovanských literatur jakožto určitého celku, nebo b) studium slovanských literatur určitého areálu v evropském kontextu.

Studium slovanských literatur mělo vždy interdisciplinární charakter a bylo chápáno jako komplexní zkoumání historického a kulturního stavu hluboce rozrůzněných slovanských etnik. Zasahovalo tudíž do řady oborů (filozofie, estetiky, teorie literatury, historické poetiky, literárněvědných metodologií, literární komparatistiky, dějin evropských i orientálních literatur, dějin slavistiky, kulturologie, religionistiky, obecných dějin aj.). Vzhledem k této šíři možných aspektů studia vyvstala zejména po rozpadu SSSR a jeho mocenské soustavy naléhavá potřeba formulovat poslání tradiční slavistiky novým způsobem. Tomuto cíli vycházejí vstříc tzv. areálová studia, jež směřují k postižení kulturní diferencovanosti slovanských etnik v rámci širších regionů, na jejichž vývoji a profilu se podílejí jak etnika slovanská, tak kultury neslovanských národů, jež jsou navzájem spjaty společnou historickou a kulturní zkušeností. Je tudíž třeba, aby byla překročena původní uzavřenost slavistiky v úzce filologickém pojetí. Vzájemnou komunikaci kultur uvnitř jednotlivých areálů je nutno otevírat širším kontextům, nejen slovanským, ale i baltským, balkánským, asijským a zvláště středoevropským, a zároveň uplatňovat zřetel k literaturám evropsko americké kulturní oblasti. Zkoumání literárních textů zůstává východiskem badatelského zájmu, výzkum jednotlivých slovanských literatur musí však probíhat na pozadí obecné literárně teoretické a kulturologické problematiky. Analytické i syntetizující zpracování tohoto materiálu přispívá k rozvoji nejen tradičních slavistických oborů, nýbrž i ke komparativnímu studiu literatur, k teorii literatury a přináší podněty tzv. kulturním studiím.

 

Po absolvování studia lze mj. pracovat:

– Ministerstvo zahraničí ČR (velvyslanectví, pražská centrála, Česká kulturní centra)

– Ministerstvo vnitra ČR (azylová problematika, imigrace, uprchlíci)

– Ministerstvo obrany (zahraniční mise)

– Ministerstvo kultury

– univerzity, vysoké školy

– vědecké ústavy Akademie věd ČR a další vědecké instituce

– jazykové školy

– knihovny, muzea, galerie

– překladatelství (krásná i odborná literatura), tlumočnictví, soudní tlumočnictví

– turistické služby a poradenství (včetně incomingové turistiky), průvodcovství

– v novinách a televizi či na internetovém zpravodajství

– jako specialista na oblast Balkánu v soukromých i státních firmách (Czech Trade, Czech Invest, ČEZ aj.)

– v neziskových organizacích; nadacích či v charitativních organizacích (Člověk vtísni, Adra)

Úvod > Uchazeč > Charakteristika oboru