Koncepce rozvoje

PhDr. Mgr. Jaroslav Otčenášek, PhD.

Koncepce rozvoje

Katedry jihoslovanských a balkanistických studií

Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na období  2017 – 2020

Charakteristika katedry a hlavních plánovaných změn

Katedra jihoslovanských a balkanistických studií, která vznikla delimitací z původního velkého slavistického pracoviště (ÚSVS), prošla v uplynulých letech značně turbulentními proměnami. První vedoucí – doc. Pelikán pojal katedru jako areálové pracoviště s poněkud maximalistickým důrazem na „vychovávání“ komplexních balkanistů. Tato koncepce ale příliš nevyhovovala studentům, neboť téměř žádný z nich nestál o to být balkanistou, ale snažili se o dosažení vzdělání v rámci jednoho vyučovaného jazyka a s ním spjaté literatury. Také personálně nebylo možné Pelikánovu představu doopravdy realizovat – členové katedry nebyli balkanisté, ale specialisté spjati obvykle jen s jedním jazykem. Tento stav budil narůstající nevoli, která se projevila při minulých volbách vedení katedry. Novou vedoucí se stala doc. Doležalová, která se rozhodla „vrátit“ katedru do stavu z 90. let 20. stol. Hlavní důraz začal být kladen na národní filologie a areálové pojetí studia (tedy společná nedělená výuka literatur, dějin, geografie a politických reálií) bylo v podstatě zcela opuštěno. Z mého pohledu se jedná o druhý extrém, o čemž patrně svědčí i rychle klesající počty nově přijatých studentů, zvláště v posledních dvou letech. Dle mých zkušeností se jedná o celoevropský trend – zájem studentů je o několik „velkých“ jazyků (angličtina, němčina apod.), „malé“ filologie pozvolna vyklízejí pozice (týká se univerzit západní i východní Evropy). Permanentní změny a úpravy studia na KJBS vnášejí do práce pedagogů značný zmatek a řada z nich mate i studenty. Z těchto důvodů se mi jako nejvhodnější jeví jakási „střední cesta“ spočívající ve zkombinování areálového a vysloveně filologického přístupu. Níže uvedené změny lze realizovat buď během příštích tří let (reorganizace katedry, úprava existujících studijních plánů), nebo k nim je

zapotřebí nových akreditací v horizontu pěti let (úplné nahrazení existujících studijních plánů nově vytvořenými).

Změny, které bych jako případný vedoucí KJBS nastartoval, by bylo možné realizovat postupně, nikoliv překotně, jak se děje v posledních letech. Zásadní úpravy by probíhaly v rámci akreditací či reakreditací (průběhu příštích pěti let), nicméně řadu změn je možné provést rychle (do tří let).

Nejpodstatnější inovace by spočívala ve vytvoření tří seminářů – jihoslovanského (jazyk a literatura slovinská, chorvatská, srbská a bulharská s jednoduchým občasným kursem makedonštiny pro již studující), rumunistického (rumunský jazyk a rumunská, moldavská a aromunská literatura) a albanistického (albánský jazyk, literatura albánská a kosovská). Všechny tři semináře by přijímaly studenty každý rok, nikoliv obrok, jak je to realizováno v současném studiu.

V rámci bakalářského studia by výuka jazyků probíhala obdobně jako dnes, tj. studenti si vybírají studovaný jazyk. Ten by byl vnímán jako jazyk A (hlavní) a následně bych předpokládal povinný výběr jazyka B (z nabídky KJBS, ÚVES, popř. novořečtina či turečtina – jazyk vedlejší). Výuka literatur jihoslovanského semináře by probíhala s důrazem na studovaný jazyk (např. slovinština), nicméně i tak v celém jihoslovanském záběru (4 literatury). Výjimku by tvořila nejstarší literatura (tj. 10.–17. století), která by se pro všechny tři semináře učila společně. V areálovém duchu by pak probíhala výuka všech ostatních předmětů (dějiny a kultura), jejichž výuka by se rozšířila. Společná by měla být výuka historie Balkánu (do roku 1918), moderní dějiny 20. a 21. století (po roce 1918) by probíhala v rámci specializovaných přednášek odděleně pro všechny tři semináře (přímo se „vnucuje“ spolupráce s USD). Geograficko-demografická specifika Balkánu by tvořila nový předmět, opět volně přístupný studentům z celé FF UK a PřF UK. Podstatná by tedy byla rozšířená kooperace s jinými katedrami FF UK, která byla za předchozích vedoucích téměř vynulována. Nepovažuji za rozumné ani přínosné, aby si každá katedra či ústav za každou cenu vše učily „samy“. Literárně teoretické a filozoficky zaměřené předměty by tak mohla zajišťovat společná výuka s ÚVES, ÚČLK, ÚOL, popř. KSES, což dříve částečně fungovalo (úvod do literární vědy, dějiny filozofického myšlení, základy lingvistiky apod.).

V rámci navazujícího magisterského studia se mi současný dvoumodulový systém (lingvistické a literárně-historické zaměření) nejeví efektivní, proto si myslím, že jedna varianta nav. magisterského studia by byla zcela dostatečná. Rád bych dosáhl vyššího počtu studentů nav. magisterského cyklu důraznější spoluprací s vybranými katedrami a ústavy v rámci FF UK (ÚE, ÚSD, UBVA, UKAR a další). Výuka by probíhala společně pro všechny studenty nav. magisterského cyklu a byla by kromě relativně omezeného množství povinných předmětů (staroslověnština apod.), doplněna širokou nabídkou povinně volitelných a výběrových přednášek a seminářů z KJBS (balkánská kinematografie, folklor Balkánu, česko-balkánské kulturní vztahy, etnicko-migrační proměny tohoto regionu atd.) i jiných kateder a ústavů FF UK.

Větší smysl by také podle mě mělo pouze dvouoborové studium, především v bakalářském cyklu.

Poklesu přijatých studentů do bakalářského i navazujícího magisterského studia by kromě změn ve výuce, jež jsem uvedl výše, bylo možné čelit zvýšenou aktivitou při propagaci oborů na katedře realizovaných, ale také cíleným oslovováním studentů jiných vysokých škol v ČR i zahraničí (týká se nav. magisterského studia).

Doktorský program studentů z KJBS je obvykle realizován v rámci programů slovanská filologie či slovanské literatury a funguje dobře. V této oblasti není nutné, snad s výjimkou rychlejšího vyřazování nulitních (dlouhodobě neplnících své povinnosti) studentů, nic zásadně upravovat.

Personální rozvoj KJBS a rozvoj pedagogické činnosti

Po pedagogické stránce je katedra víceméně stabilizovaná a pokrývá všechny vyučované oblasti. V souvislosti s propojením výuky některých předmětů s jinými katedrami a ústavy by bylo možné jeden až dva pracovní úvazky zrušit.

U dvou pracovníků bych zvážil jejich nahrazení kvalitnějšími odborníky za využití výběrového řízení. Většinu výuky realizují pedagogové s titulem Ph.D., doc. a prof. Bohužel s titulem prof. vyučuje jen jedna pedagožka (prof. Gladková) a s titulem doc. pak dva pedagogové (doc. Doležalová a doc. Pelikán). Tato situace souvisí i s ne zcela jednoduchým procesem udělení titulu doc. na FF UK. Rád bych proto dosáhl stavu alespoň zahájení habilitačního

řízení u dvou či tří kolegů, byť není možné přesněji předpovídat úspěšné dokončení.

Rozvoj vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti

KJBS nepatří k základním součástem FF UK s nějak zvlášť rozvinutou vědeckou a výzkumnou činností, což bych rád změnil. Poměrně úspěšná byla realizace příslušné části vnitřního grantu UK PRVOUK, mezi jehož výstupy byla i kolektivní monografie o romantismu v balkánských literaturách. Autoři této monografie-členové KJBS se již dohodli na vzniku pokračování o realismu v balkánských literaturách, otázkou ale zůstává financování. Dlouhodobě se příliš nedaří získávat granty od Grantové agentury ČR, popř. Technologické agentury ČR, přičemž témata k řešení by byla. V tomto směru by zajisté přinesla výsledky i spolupráce se Slovanským ústavem AV ČR, v.v.i. (což se již daří), ale i s Etnologickým ústavem AV ČR, v.v.i., MV ČR či MZV ČR. Velký dluh má katedra v prezentování aktuálních výsledků své práce veřejnosti, i třeba v souvislosti s fake news týkajících se Balkánu apod. Celkově by knižní produkce členů katedry mohla být výrazně vyšší, což se týká i odborných článků v recenzovaných časopisech. Větší motivaci zaměstnancům k vědecké a výzkumné činnosti by jistě dodal nárůst finančních prostředků na platy a odměny, neboť současná nízká úroveň mezd členů KJBS je doslova alarmující a neudržitelná nejen ve vztahu k průměrné pražské mzdě, ale i k platům na jiných katedrách či ústavech FF UK. I nízké mzdové ohodnocení totiž vede některé kvalitní kolegy z KJBS k úvahám o odchodu z FF UK.

Výhled dalších možných oblastí rozvoje

Ne zcela funkční je např. spolupráce a kulturní výměna s příslušníky národnostních menšin a cizinců žijících v ČR balkánského původu. Současný způsob takovéto práce je spíše výběrový a nahodilý. Též si dovedu na základě vlastních zkušeností představit kooperaci i s MK ČR a dalšími ministerstvy či Úřadem vlády ČR a to nejen v oblasti překládání a tlumočení, ale též ve výzkumné oblasti. Rovněž spolupráce s médii (rozhlas, televize) má velké rezervy, v tomto směru by jistě bylo vhodné docílit stavu, kdy např. veřejnoprávní sdělovací prostředky budou automaticky využívat našich specialistů k analýzám či komentářům. Celkově spočívá nyní sebepropagace

KJBS především ve využívání sociálních sítí (facebook) a webu katedry, což jistě nestačí. Už jen spolupráce s kulturními středisky balkánských států (nejaktivněji pracuje bulharský a rumunský kulturní institut), by byla přinejmenším v Praze velmi dobrou cestu pro propagaci práce a výsledků vědecké činnosti členů KJBS. Řady kulturních akcí po celé ČR by se KJBS mohla účastnit jako spoluorganizátor či poskytnout odborné zázemí (filmové a folklorní festivaly, výstavy apod.).

Úvod > O katedře > Koncepce rozvoje