Koncepce rozvoje

Doc. PhDr. Alenka Jensterle-Doležalová, CSc.

Koncepce rozvoje

Katedry jihoslovanských a balkanistických studií

Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na období  1. 1. 2015 – 31. 12. 2017

 

     Navrhovaná koncepce rozvoje Katedry jihoslovanských a balkanistických studií obsahuje nástin vývoje katedry v souladu s opatřením děkana FF UK č. 16/2006. V následujícím období dojde k několika změnám, které vyjdou z dosavadní praxe. Chci navazovat na koncepční materiály, které v letech 2006 a 2009 předložili ředitel  ÚSVS FF UK doc. PhDr. Rudolf Chmel, DrSc. a doc. PhDr. Jan Pelikán na Katedře jihoslovanských a balkanistických studií v roce 2011. V jednotlivých změnách bude vedení katedry preferovat dialog a vzájemnou komunikaci se spolupracovníky, o všech změnách budu také informovat studenty.

1. Studium a akreditace

     Katedra jihoslovanských a balkanistických studií (KJBS) byla založena před třemi lety. ÚSVS se 1. února 2011 rozdělil na tři autonomní pracoviště. Již v březnu 2006 se v rámci Ústavu slavistických a východoevropských studií (ÚSVS) formoval Seminář jihovýchodoevropských studií (SJVES). Seminář se v roce 2011 přeměnil na Katedru jihoslovanských a balkanistických studií. To doprovázely i velké organizační změny: z pedagogů působících v SJVES na KJBS zůstali pouze tři učitelé: prof. H. Gladková, doc. A. Jensterle-Doležalová a doc. J. Pelikán. V červenci 2011 se převedla i rumunština na KJBS a nastoupili sem PhDr. L. Valentová, CSc. a PhDr. J. Našinec.   Od roku 2008 přibylo 13 mladých učitelů na katedru na základě výsledků výběrových řízení. Podle univerzitních dohod nebo mimo něj se měnili i lektoři. Konstituování areálového studia na KJBS  bylo spojeno s reformou dosavadní koncepce výuky jihoslovanských jazyků a literatur, albánštiny a rumunštiny. V průběhu několika let katedra tak čelila hlubokým personálním a organizačním změnám. To na jedné straně posílilo působení mladé generace, na druhé straně to znamená, že vzhledem k akademickému růstu pracovníků a jejich kvalifikací (většina teprve začíná svou vědeckou dráhu) se nemůžeme porovnávat s některými jinými vědeckými obory působící na FF UK.

    Nejdříve bylo otevřeno areálové jednooborové bakalářské studium, později areálové studium dvouoborové (u obou akreditace platí do 1. 3. 2017). Bylo akreditované také jednooborové a dvouoborové navazující magisterské studium (akreditace platí do roku 31. 12. 2021). V současné podobě bakalářského programu si studenti na začátku studia vybírají jen jazykovou specializaci, která tvoří podstatnou část výuky. Jednotlivé literatury regiónu si studenti nevybírají, výuka šesti literatur a dějiny regionu v bakalářském studiu spočívá na bloku přednášek různých učitelů.

    V dalších dvou případně třech letech by se měla prohloubit filologická specializace, která by si vyžádala i novou nebo změněnou akreditaci bakalářského a i magisterského studia. Nedomnívám se, že v současné situaci je personálně reálné dělení na malé součásti. Do vzdálenější budoucnosti bych předpokládala vznik nových seminářů a akreditaci nových studijních programů zaměřených výhradně na jednotlivé jazykové oblasti (reálně: bulharština, slovinština a rumunština). Jako koncepčně daleko nosnější se jeví klasické pojetí primárně filologické, založené na jednotě slovanského jazykového areálu, přirozeně s potřebnou oporou v kulturně, politicky a státoprávně formovaném (historicky nevyhnutelně proměnném) areálu. Mým záměrem je návrat k maximálnímu využívání integračního potenciálu slavistických oborů a rozhodně k výraznějšímu profilování akreditací filologickým směrem.

     V kontextu současného areálového studia se především musí vyřešit problém výuky literatur, protože současná situace má neblahé následky na pedagogickou úroveň výuky. Katedra KJBS se tak potýká s klesajícím zájmem studentů – jeden z důvodů je nedostatečný model výuky literatur, který je nepřehledný, studenty nemotivuje a není efektivní. Takový model je přijatelný pro výuku dějin, ale ne literatur.  Způsob výuky literatur odrazuje studenty a pedagogy. Literatury JVE jsou uměle vytvořený termín.

Bakalářské studium:

    V bakalářském programu navrhuji do budoucna studium jen dvou literatur: student se na začátku rozhodne pro jednu literaturu podobně jako pro jednu jazykovou specializaci. Pro druhou literaturu by se rozhodl v průběhu bakalářského studia. Samozřejmě se bude podporovat výuka literatury také ve formě lit. seminářů a psáni písemných textů (esejů). Předpokládám, že se tento návrh nedá realizovat v rámci zdejší akreditace – do budoucna navrhují nové akreditace bakalářského studia. Musí být také rozšířena praktická jazyková výuka.

 

Magisterské studium:

   Na magisterském studijním programu existují dva moduly: literárně-historický a lingvistický. Možná by stačily jen dva profilovanější moduly: literární a lingvistický (to znamená omezit historické předměty – historická látka se probírá v dostatečném množství už na bakalářském stupni). Katedra KJBS by měla být více filologicky zaměřená: výuka dějin úspěšné existuje na jiných katedrách a i na katedrách politologie. Katedra KJBS v takovém případě může více přitahovat například studenty z Brna a Pardubic.

    Magisterské studium by mělo být zaměřeno na tradiční obory, jako jsou bulharistika, chorvatština, srbistika, slovenistika, romanistika …. – jako specifické studijní programy.    V magisterském studiu musí být také rozšířena praktická jazyková výuka.

   Otázkou je, jak by měla vypadat výuka literatur v magisterském studiu. Výuka v blok – přednáškách se neosvědčila. Musel by se klást důraz na výuku jedné literatury (maximálně dvou) jako pokračování bakalářského studia, což by znamenalo prohloubení znalosti především literatury 20. století. Případné změny předpokládají nové akreditace. Už v současné situaci by se měly zavést přednášky jednoho vyučujícího, blok – přednášky na této úrovni nejsou možné.

    Ve výuce se musí zdůrazňovat komparativní charakter literatur, prolínání různých literatur v minulosti, interference různých literárních modelů i ve vztahu k českému prostředí: například česko-slovinské literární vztahy v minulosti, česko-chorvatské vztahy … Vědomí o chorvatské, srbské, bulharské a slovinské literatuře se vyvíjelo v kontextu české slavistiky… Měla by se podporovat i tradice české slavistiky v rámci vývoje národních literatur.

     Budu usilovat o specializaci studijních programů v souvislosti se znovuobnovením kroatistiky, srbistiky, slovenistiky, rumunistiky, bulharistiky a případně i albanistiky jako zvláštních oborů – oborů se specifickým filologickým charakterem.

     Navrhuji také rozšíření nabídky výběrových kurzů angažováním odborníků působících mimo fakultu. Představuji si kurz sestavený z jednorázových přednášek zahraničních odborníků, kteří obohatí výuku a společně se stávajícími pracovníky zvýší atraktivitu jihoslovanských a balkanistických studií.

2. Personální situace

    Důležitým bodem dalšího rozvoje katedry je i personální otázka. V současné době na KJBS pracuje 6 lektorů a 18 interních akademických pracovníků (někteří jen na ½ úvazku) a – z toho jedna profesorka a dva docenti, ostatní jsou asistenti a odborní asistenti. Během posledního období dokončili svou doktorskou práci PhDr. O. Žila a Mgr. J. Horáková, Mgr. Backus Borshi a Mgr. I. Mikušiak jsou před dokončením. Pozornost bude věnována odbornému růstu zaměstnanců. Předpokládám, že někteří odborní asistenti v dalším období zahájí habilitační řízení, někteří docenti zase zahájí řízení pro jmenování na pozici profesora.

     Při hodnocení aktuálního stavu a zhodnocení perspektivy personálního rozvoje katedry považují za nutné, aby vedle historiků v rámci každé jazykové oblasti existoval i jeden lingvista, jeden literární vědec a jeden zahraniční lektor (rodilý mluvčí). Nedostatečně personálně je zajištěna výuka slovinštiny, kde chybí jazykovědec. Podobná situace je také v případě výuky albánského jazyka a literatury, kde chybí pedagog zaměřen na albánskou literaturu. Situace obou předmětů je odlišná, protože výuka slovinštiny má v českém prostředí tradici a v oblasti slovinštiny „na trhu“ už existují kvalifikování učitelé.

    Při výměně lektorů je potřeba trvat na jejich odpovídající kvalifikaci: preferovat lektory s titulem Ph.D. Působení kvalifikovaných zahraničních lektorů je jedna z nezbytných podmínek jazykové výuky. Musí se zajistit i odpovídající podmínky jejich života v České republice (např. otázka ubytování, platu, sociálního a zdravotního zabezpečení …).

   Důležitá je i otázka doktorského studia a výchova nadaných studentů, kteří se po doktorském studiu mohou věnovat pedagogické a vědecké činnosti.

3. Věda a výzkum

    Na základě hodnocení výsledku publikační aktivity v OBD za rok 2012, 2013 patří KJBS mezi průměrná pracoviště. Z hlediska vědecké činnosti se katedra nachází na jednom z posledních míst v hodnocení kateder na FF UK, což je způsobeno generačním složením katedry. Budu usilovat o to, aby vzrostla publikační činnost členů katedry v následujících letech. Během posledního roku se však  publikační činnost KJBS zlepšuje: v poslední době vyšlo  šest monografii (dr. Niševy, dr. Gramelové, dr. Žily, doc. Pelikana, doc. Jensterle-Doležalové včetně kol. monografie Sto let slovenistiky). Připravuje se i učebnice – kol. monografie literárních vědců – o romantismu v národních literaturách tohoto areálu, která by měla vyjít do konce roku 2015.

   Bohužel je publikační činnost pracovníků katedry velmi rozdílná: v tomto kontextu by se mělo podporovat finanční ohodnocení publikačně více aktivních členů katedry a tím povzbuzovat i ty méně činné pracovníky na katedře.

     Členové KJBS jsou zapojeni do dvou VVZ, konkrétně do Programů rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově, řešených od druhé poloviny roku 2012.

První: Profilace – asimilace- koexistence- integrace- reflexe (Vývoj jazykových, konfesních, etnických a národních identit v areálu východní a jihovýchodní Evropy (Prvouk) / hlavní řešitel doc. J. Pelikán/ . Jeho řešení se dále účastní: doc. PhDr. Alenka Jensterle-Doležalová, CSc., Ph.D., PhDr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D., PhDr. Milada Nedvědová, Ph.D., Mgr. Orkida Backus Borshi, Mgr. Jarmila Horáková, Ph.D., Mgr. Přemysl Vinš, Mgr. Lucie Gramelová, Ph. Dr, Mgr. Sandra Vlainić, PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. V rámci PRVOUK se bude příští rok realizovat závěrečná konference na FF UK. Spolu s řešiteli z Ústavu východoevropských studií realizují v roce 2015 i společný publikační výstup: kolektivní monografií.

    Druhý VVZ je Čeština v kontextu slovanských jazyků. (Nabývání jazykové kompetence v druhém jazyce u bilingvních mluvčích češtiny a dalšího slovanského jazyka) / hlavní řešitelka pro KJBS je prof. Hana Gladková./, záměr řídí prof. PhDr. Ivana Čeňková, CSc. Do řešení tohoto tematického modulu jsou z Katedry jihoslovanských a balkanistických studií zapojeni: Mgr. Karel Jirásek, Ph.D. a Mgr. Božana Niševa, Ph.D.

     Vnitřní grant měli Mgr. Přemysl Vinš a Mgr. Orkida Backus Borshi. V roce 2014 uspěla i dr. Lucie Gramelová s projektem v rámci Univerzity Karlovy: Albánština – lingvistický pohled (Albanian-linguistic introduction) (GAUK, n. 350213, 2013).

       PhDr. Libuše Valentová, CSc. je spoluřešitelka projektu Ústavu pro světovou literaturu Slovenské akademie věd History of Romanian literature (Literary life in a cultural space) (č. 7803001).

     Maximálně budu podporovat výzkumné projekty a velkou pozornost budu věnovat i odbornému růstu členů katedry. Velmi přínosná je spolupráce s jinými vědeckými a akademickými pracovišti v České republice a v Evropě.

    Do budoucna počítám s organizováním různých vědeckých konferencí na půdě KJBS. Předpokládám, že se během dvouletého období uskuteční další slovinsko-česká konference, bulharistická konference a také už tradiční vědecké setkání rumunistů. Důležité je pravidelné konání konference slovenistů. Tento rok byl ve znamení výročí slovenistiky: proběhlo symposium Sto let slovenistiky na Univerzitě Karlově, kterého se zúčastnilo přes třicet vědců ze středoevropského prostoru: mezi nimi pedagogové a vědci ze všech slovinských univerzit. Byl to pozitivní obraz spolupráce mezi pracovníky KJBS: na organizaci výstavy a konference se kromě doc. Jensterle-Doležalové a dr. Šurly podíleli i další členové katedry KJBS: dr. M. Černý, Mgr. Stranjik, dr. Gramelové, Mgr. Vinš, Mgr. Nanci … Úspěšně proběhla i výstava k 100. výročí slovinštiny.  Kolektivní monografie z více než 40 příspěvky vyšla na začátku 2015. (A. Jensterle-Doležalová – J. Honzak Jahić – A. Šurla, Sto let slovinistiky na Univerzitě Karlově v Praze, Pedagogi a vědci ve stínu dějin/ Sto let slovenistike na Karlovi univerzi v Pragi, Pedagogi in znanstveniki v senci zgodovine, Praha: Práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Varia, 2014, s. 570).

    Pro propagaci oborů je důležitá i Univerzita 3. věku.

    Doufám, že bude pokračovat participace na vydávání fakultního časopisu Dvacáté století, ve kterém mohou publikovat nejen historici, ale též literární vědci zaměření na zkoumání literatur jihovýchodní Evropy v moderní době. (doc. Pelikán, spolupracují: dr. Žila, dr. Horáková).

     Věřím, že prof. Gladková bude i nadále vést internetový časopis Nová čeština doma a ve světě.

    Velmi přínosný se zdá i projekt studentských překladů, který vede dr. Gramelová, do kterého jsou zapojeni jak jazykovědci, tak i literární vědci. Předpokládám, že studentské překlady z 6 národních literatur vyjdou v nakladatelství Karolinum v roce 2015.

 4. Finanční problematika

   Bohužel Filozofická fakulta UK v Praze už nemá k dispozici balíčky z Ministerstva vnitra na podporu malých jazyků. Nemělo by ale dojít k radikálním změnám, výuka malých jazyků se na Filozofické fakultě vždy podporovala, a to samé platí i pro KJBS.

   Doufám, že i v roce 2015 finanční prostředky z Prvouk a jiných grantů umožní realizaci badatelských pobytů v zahraničí, vydávání odborných monografií a zapojení doktorandů do vědecké práce. Do budoucna budu maximálně podporovat získávání výzkumných grantů.

5. Mezinárodní spolupráce a vědecké kontakty

    Katedra jihoslovanských a balkanistických studií bude v následujících letech rozvíjet a navazovat spolupráci s jednotlivými univerzitami a centry v Evropě. Již spolupracuje organizačně i odborně s některými pracovišti FF UK v Praze (především s Ústavem východoevropských studí, Katedrou středoevropských studií, Ústavem světových dějin, Ústavem bohemistických studií), dále se Slovanským ústavem AV ČR (formou pedagogického působení), Ústavem slavistiky MU Brno (každoroční pravidelné pracovní semináře věnované aktuálním problémům výzkumu moderních dějin Balkánu) a Slovanskou knihovnou v Praze (pořádání společných konferencí, kolokvií, workshopů atd.).

    Ze zahraničních institucí je třeba uvést spolupráci s univerzitami, akademickými a vědeckými pracovišti v Lublani, Mariboru, Koperu, Záhřebu, Sarajevu, Bělehradu, Novém Sadu, Skopji, Sofii, Plovdivu, Tiraně, Vídni, Berlíně, Štýrském Hradci či Londýně. Tyto kontakty probíhají na bázi výměnných badatelských pobytů, jednorázových či semestrálních přednášek nebo pořádání společných konferencí. Výměny probíhají s konkrétními partnery na základě předem domluvených a podepsaných smluv.

    Vzájemná spolupráce se uskutečňuje v rámci programů ERASMUS a CEEPUS, existují i mezinárodní fakultní a univerzitní smlouvy, kteří podporují výjezdy pedagogů a studentů na partnerské univerzity a předpokládají společné odborné aktivity a publikační výstupy.

    Nutné je zdůraznit i spolupráci s jednotlivými velvyslanectvími působícími v ČR (například s velvyslanectvím Republiky Slovinsko v Praze).

   Budu podporovat i možnosti účastnit se letních škol organizovanými na spřátelených institucích, které jsou zvlášť užitečné pro studenty.

  Předpokládám rozšíření zahraničních kontaktů katedry do anglosaského prostředí a oživení kontaktů ústavu s významnými slavistickými centry v německy mluvících zemích (například v Rakousku).

Úvod > O katedře > Koncepce rozvoje