Ve dnech 17.-20. května se na pražském Výstavišti konal 18. ročník knižního veletrhu „Svět knihy“, jehož čestným hostem letos bylo Rumunsko (loni to byla Saúdská Arábie, příští rok tato role připadne Slovensku). Rumunská účast na veletrhu, kterou organizovalo Ministerstvo kultury a národního dědictví Rumunska a Rumunský kulturní institut v Praze, zaujala svou početností a pestrostí: přijelo jedenáct spisovatelů, dále ilustrátoři, fotografové, autoři komiksů, folklorní soubor ze sedmihradského města Alba Iulia, sólista hrající na Panovu flétnu, klarinetové kvarteto z Bukurešti, řemeslníci předvádějící tradiční techniky při výrobě keramiky, tkalcovství a malování skleněných ikon.
Současnou literaturu zastupovali básníci, prozaikové a dramatici střední a mladé generace – Gabriela Adameşteanu, Ştefan Caraman, Petru Cimpoeşu, Mircea Dinescu, Gabriel Chifu, Marius Chivu, Florin Lăzărescu, Simona Popescu, Nicolae Prelipceanu, Răzvan Rădulescu a Adina Rosetti. Během čtyř dnů se několikrát sešli s českým publikem, a to při autorském čtení v rumunském stánku, při panelových diskusích na různá témata („Postkomunistické období reflektované v literatuře”, „Před rokem 1989 jen literatura mluvila pravdu”, „Převedení literatury do fikce” aj.) a rovněž při večerních vystoupeních na pražských malých scénách (poetická kavárna Viola, divadlo Minor, divadlo Kampa). Ukázky z jejich tvorby zazněly paralelně v rumunštině a v českých překladech, na nichž se podíleli jak zkušení překladatelé (Jiří Našinec, Jitka Lukešová, Libuše Valentová), tak nedávní absolventi rumunistiky na FFUK (Jarmila Horáková, Jana Klokočková, Petra Mendlová, Lenka Paľagová).
Pozoruhodné výročí – 130 let od zavedení studia rumunštiny na Univerzitě Karlově – připomněl během prvního dne veletrhu přednáškový blok s tímto programem:
– Jiří Felix: Češi a rumunština
– Libuše Valentová: Překlady z rumunské literatury do češtiny
– Jiří Našinec: Rumunský literární exil
– Libuša Vajdová: Tradice české a slovenské rumunistiky
Dalším významným tématem letošního veletrhu byla „Literatura černomořské oblasti”. Panelová diskuse, jíž se zúčastnili Libor Dvořák, Rita Kindlerová, Petr Kučera, Jiří Našinec, Ivana Srbková a Petruška Šustrová, se zabývala otázkou, zda existuje kulturní identita této oblasti, a pokud ano, jaké má kořeny v minulosti a jak se projevuje v současnosti.
Značný zájem účastníků veletrhu vyvolala prezentace překladových novinek z rumunské literatury. Jitka Lukešová uvedla svůj překlad románu Ruska od Giba Mihăesca, jedné z nejzajímavějších psychologických próz meziválečného období, která při svém vydání v roce 1933 získala jednomyslné uznání kritiky a prestižní cenu Společnosti rumunských spisovatelů. Jiří Našinec představil román
Říkej mi Johny!, drsně ironické svědectví veterána KGB z pera význačného moldavského spisovatele Aurelia Busuioca, z jehož díla překladatel před časem uvedl jiný působivý román o nedávných dějinách Besarábie, Smlouvání s ďáblem (česky 2003). Filozof Milan Lyčka seznámil se svým překladem jedné ze základních studií světově proslulého a také u nás dobře známého religionisty rumunského původu Mircei Eliada Mýtus a skutečnost (francouzský originál Aspects du mythe vyšel roku 1963). Syntetizující pohled na dějiny Rumunska přináší publikace, kterou pro potřeby zahraničních studentů a dalších zájemců napsal Lucian Boia, v současnosti nejrespektovanější rumunský historik; překlad do slovenštiny pořídila Hildegard Bunčáková.
Mladí redaktoři PLAVu, měsíčníku pro světovou literaturu, dostali příležitost představit nejnovější číslo svého časopisu (2/2012) nazvané Besarabesky, věnované takřka v úplnosti rumunským spisovatelům z Besarábie, tj. dnešní Moldavské republiky. Výběr zahrnuje deset současných prozaiků, básníků a esejistů náležejících k různým generacím; jsou to Andrei Burac, Vitalie Ciobanu, Iulian Ciocan, Dumitru Crudu, Nicolae Dabija, Paula Erizanová, Vlad Ioviţă, Nicolae Rusu, Alexandru Vakulovski a Vlad Zbârciog. Ukázky z jejich tvorby, umožňující první povšechné seznámení s dnešní moldavskou literaturou, přeložili Elisabeta Fiedlerová, Jarmila Horáková, Petra Mendlová, Kryštof Míka, Jiří Našinec, Ludvík Pospíšil, Libuše Valentová a Tomáš Vašut. Za zdařilou podobu moldavského čísla je třeba ocenit odpovědnou redaktorku Karolinu Macákovou.
Letošní knižní veletrh s bohatou rumunskou účastí bude v následujících dnech a týdnech doznívat nejen v mysli účastníků, ale i v dalších navazujících akcích jako je např. křest románů Ruska a Říkej mi Johny v Česko-rumunské společnosti, recenze překladových novinek v českém a slovenském literárním tisku nebo připravované „rumunské” číslo čtrnáctideníku Plav. Zatím je možná předčasné hodnotit celkový význam a výsledky letošního knižního veletrhu, ale rumunisté jsou již nyní přesvědčeni, že přispěl k lepšímu poznání rumunské literatury a kultury u nás.
lv
